Reklama

Plastická-chirurgie.info

    Plastická-chirurgie.info je portál s informacemi o plastických operacích a novinkami ve světě plastické chirurgie. Hledejte na Plastická-chirurgie.info:

--->

Operace nosu

Operace nosu - rhinoplastika
Rhinoplastika odborným termínem se označuje plastická operace nosu. Ta patří spolu s augmentací (zvětšení prsní tkáně) k nejčastěji prováděným plastickým zákrokům. Nos je považován za rám našeho obličeje, a proto díky změnám při rhinoplastice dochází k celkové proměně vizáže. Různé tvary a typy nosu dělají z této operace velmi tvůrčí, ale technicky náročnou disciplínu, která vyžaduje zkušenou ruku a oko plastického chirurga.

Typy operace nosu

Při rhinoplastice lze operovat pouze:

  • Měkké části nosu
  • Kostěné části
  • Nosní přepážku (Septoplastika )

Mezi měkké části patří kůže, sliznice a chrupavky. Ne vždy je potřeba operovat obě části nosu, často stačí modelace pouze měkkého nosu nebo jen septoplastika. Zásah do kostěných struktur je vždy náročnější výkon.

Operace nosu lze také rozdělit podle přístupu, který operatér zvolí :

  • Metoda otevřená: Chirurg se k chrupavkám a kosti dostane ze zevního řezu. Výhodou je daleko větší přehlednost a prostor k větším zásahům. K nevýhodám patří drobné sice nepatrné, ale viditelné jizvy ve tvaru W. Otevřeně se operuje vždy, když je potřeba doplnit tvar implantovanou tkání a nebo při sekundární rhinoplastice.
  • Metoda uzavřená: Je velmi elegantní metoda náročná na zručnost a zkušenost operatéra. přístupové řezy se vedou uvnitř nosu a nejsou nikterak patrné.
  • Sekundární rhinoplastika: Jedná se o druhou nebo třetí operaci nosu.

Před rhinoplastikou

Operace nosu - rhinoplastika
Samotné operaci předchází konzultační návštěva u lékaře, který vám vysvětlí, co vše lze ve vašem případě s nosem provést, a detailně vám popíše postup, který je vhodný konkrétně pro vás. Spousta lékařů používá při konzultacích počítačový modelovací program, což vám usnadní představit si obličej po plastické operaci. Někteří lékaři umí perfektně pracovat s fotografiemi a pomocí ručně kreslených obrazů také pomohou vytvořit dobrou představu o budoucím vzhledu. Obličej komplex několika součástí, a proto výraznější zásah do tvarů nosu musí být mnohdy spojen s úpravou čelistí a pod. Další, co musíte před samotnou operací podstoupit, je předoperační vyšetření. Jedná se o stejné vyšetření, které absolvujete před jakoukoli jinou operací. Odborní lékaři se vyjadřují k vašemu zdravotnímu stavu a hodnotí schopnost podstoupit celkovou anestézii. Některé kliniky provádějí toto vyšetření v ceně operace, nebo jej můžete také podstoupit bezplatně u vašeho praktického lékaře. Pokud užíváte léky na ředění krve (warfarin nebo acylpyrin) je dobré se poradit s lékařem, který vám tyto preparáty předepisuje. Minimálně týden před operací by se warfarin a podobné léky měly vysadit a popřípadě nahradit injekční formou (Clexanem, Fraxiparinem), která se v den operace kvůli hrozícímu krvácení neaplikuje. Operaci by měl podstupovat pacient zdravý, proto jakékoli nachlazení hlaste svému lékaři. Plastický chirurg by měl vědět o všech úrazech nebo operacích, které máte v anamnéze. 14 dní před operací by pacient měl přestat nebo omezit kouření, které zhoršuje prokrvení akrálních částí těla jako jsou konečky prstů, nos a nebo ušní lalůčky.

Průběh operace nosu

Přístup, který chirurg při rhinoplastice zvolí je individuální. Hodně záleží na tom, kterou část nosu je nutné upravit. Operace nosu trvá v průměru jednu až dvě hodiny. Komplikovanější zákroky a úpravy mohou trvat i déle. U klasické rhinoplastiky je nejdříve uvolněna kůže a zpřístupněna kostěná a chrupavčitá část, poté už je operace značně individuální. Potřebné části jsou zúženy, zbroušeny nebo doplněny. Jako doplňky se nejvíce používají vlastní tkáně, které nejlépe vyhovují strukturou a barvou. Jako náhrada chrupavky se nejlépe osvědčila chrupavka z nosní přepážky nebo z ušního boltce. Na závěr operace je nosní dutina utěsněna tamponádou, abychom předešli krvácení. Tvar je zajištěn sádrovým obvazem.

Anestezie a operace nosu

Operace v lokálním umrtvení se provádí velmi výjimečně v případech, ve kterých se nezasahuje do kostěných a chrupavčitých částí. Běžnější je celková anestézie, při které je klient uspán během celého zákroku. Je důležité, aby pacient od půlnoci nejedl a nekouřil. Po rhinoplastice v celkové anestézii je klient hospitalizován na jeden den, a poté je propuštěn domů. U lokální anestézii není nutné, aby pacient byl přes noc v nemocnici. Zákrok není bolestivý, ale při lokální anestézii může být lehce nepříjemný.

Po operaci nosu

Operace nosu - rhinoplastika
Ještě na sále vám poté bude přiložena sádrová dlaha, kterou budete muset nosit zhruba 14 dni. Pacient ji dále nosí ještě měsíc na spaní. Po rhinoplastice vám také na sále chirurg zavede nosní tamponádu (nozdry budou vyplněny savým materiálem), ta vám bude odstraněna za 3-4 dny po operaci při prvním převazu. Pokud nejsou použité stehy nevstřebatelné jsou odstraněny za 7-9 dní. Veškeré operace v oblasti obličeje jsou provázeny větším nebo menším otokem a hematomy. Nepříjemný je zejména otok nosní sliznice, který omezuje dýchání. Pacient by po rhinoplastice neměl minimálně jeden týden smrkat. Nejlepší pomocí proti otokům je chlazení. Spousta klientek má dobré zkušenosti s Wobenzymem nebo Nutrimaxem, který se užívá již 7 dní před operací. V den operace tento lék neužívejte, a poté zase začněte. Hojení také napomáhají tlakové masáže, které se pacient přesně naučí na klinice. Zhruba po dobu 14 dní je pacient v pracovní neschopnosti. Je to hlavně kvůli otokům a za také kvůli trvalému nošení sádry. Poté je doporučováno 3 týdny nepřetěžovat organismus. Nebezpečné jsou zejména veškeré sporty, u kterých by mohlo dojít k poranění nosů (box, volejbal, basketbal nebo jiné bojové sporty). Pokud je pacient operován otevřenou metodou, je nutné starat se o jizvy. Minimálně 3 měsíci by se jizvy měly chránit před slunečním světlem. Při opalování čerstvých jizev by mohlo dojít k jejich zbarvení dohněda. V zimě jsou operované nosy naopak náchylné na omrznutí.

S jakými tvary nosu si dokážeme při rhinoplastice poradit

  • Modelace špičky nosu: Nos může být špičatý, plochý nebo je špička ve tvaru bambulky. Úprava zahrnuje modelaci střední části křídlové chrupavky. Pokud je nutné zvýšit špičku nosu, sešijí se k sobě křídla chrupavek.
  • Široký nos: se upravuje vyseknutím střední části nosních kostí.
  • Nosní hrbol: se pomocí vnitřního přístupu sesekne. Při menším gibu je možné kost pouze zbrousit.
  • Úprava septa (septoplastika) : je jedním z nejčastějších výkonů v oblasti operací nosů. Lze operovat otevřenou, ale častěji se provádí uzavřenou metodou. Nosní septum je tvořené kůží, chrupavkami a kostmi, a proto je septoplastika komplexní výkon. Nejprve je kostěná přepážka nalomena a chrupavčitá různě resekována, tak aby se mohla vymodelovat do správné polohy. Tato poloha se fixuje tamponádou .
  • Mezi zajímavé a nepříliš známé operce patří redukce zvýrazněné mimiky na nosním křídle. Pokud vás trápí výrazná pohyblivost nosních křídel při dýchání nebo mluvení jste adeptem pro tuto plastickou operaci nosu. Elegantně se tento zákrok provádí uzavřenou metodou, kdy je narušen úpon drobných mimických svalů, které jsou ve vašem případě kratší než u ostatních

Co všechno operatér sleduje

Při vstupním vyšetření si plastický chirurg všímá hlavně:

  • : Přechod čelo nos:
  • Linii hřbetu nosu: Zde neesteticky působí takzvaný gibus – nosní hrbol lidově také nazývaný jako nosní skoba nebo orlí nos. Druhým extrémem je hluboký sedlovitý nos
  • Šířka kořene nosu: Podle estetických norem by tento rozměr měl být o 2-4 mm užší než je rozpětí nosních křídel.
  • Nozdry: Kriteria pro úpravu nozder je jejich nesouměrnost a mohutnost. Také se hodnotí jejich šířka v porovnání se šířkou obličeje a šířkou kořene nosu
  • Naso-labiální úhel: Jedno rameno tohoto úhlu tvoří spodina nosu a druhé rameno tvoří horní ret. Z estetického hlediska je vyhovující úhle 90-100 stupňů u mužského nosu. Pro ženské nosy je tento uhel větší 100-110 stupňů.
  • Osa nosu
  • Funkce: dýchání, rezonance hlasu, čich.

Komplikace při operaci nosu

Operace nosu - rhinoplastika
Jako každá operace tak i rhinoplastika může být provázena komplikacemi. Dochází k nim jednak při samotné operaci, nebo také v pooperačním období. Mezi závažnější komplikace patří poranění okolních tkání. Při operaci nosu může dojít ke krvácení do očnice nebo k poranění slzných žláz. Pokud jste již jednu operaci nosu prodělal, nebo jste měl tu smůlu, že ještě po úrazu, je u vás vyšší pravděpodobnost deformací kostí při jejich úpravě.

Zraněné nebo operované kosti se různě lámou a nebo hůř přikládají, a proto můžou vznikat deformace a hrboly. Další ne příliš závažné, ale esteticky nežádoucí, jsou možné deformity měkkých tkání nosu. Neovlivnitelnou, ale o to obávanější, komplikací je hypertrofizace jizev. Někteří lidé mají predispozice k hojení takzvanými keloidními jizvami. Ty jsou dosti neestetické a těžko se s nimi bojuje, protože jakékoli laserování nebo nové řezání tyto jizvy spíše zhoršuje. Jizvy se také můžou přílišně zatáhnout, a to může také poškodit původní tvar nosu. Dále se nám může sesunout implantát. Mezi komplikace, které provázejí operaci nosu v pooperačním období patří infekce, a krvácení. Mnoho pacientů má po rhinoplastice zhoršené dýchání, což je naštěstí pouze dočasné. Operatéři se nejvíce bojí o výživu kůže. Jelikož jsou cévky drobné, může dojít ke zhoršení výživy v operované oblasti, kterou mnozí pacienti dále zhoršují kouřením a špatnou životosprávou. Občas se také setkáváme s dočasnou nebo trvalou poruchou čichu. Jednou z nejhorších komplikací jsou záněty, které by se při rhinoplastice mohli přenést až na mozkové pleny nebo tkáň. Komunikace s lební dutinou je někdy provázena odtokem mozkomíšního moku z nosu. Mezi závažné komplikace patří krevní sraženiny v žilních splavech, proto pokud vás po rhinoplastice dlouhodobě bolí hlava nebo se objeví náhle epileptické křeče popřípadě vysoké horečky je nejvyšší čas navštívit lékaře. Mezi další velmi závažnou, ale naštěstí ne příliš častá komplikace je celková sepse. Nos je silně osídlen bakteriemi, které jsou pro náš organismus v této lokalitě běžné. Pokud se ovšem dostanou do krve, mohou způsobit těžkou celkovou infekci. Deformity, které přetrvají a nedojde při nich k úpravě je nutné řešit reoperací, která je ale možná nejdříve až za jeden rok od původní rhinoplastiky. Nejčastější patologický tvar nosu po operaci je tak zvaný papouščí nos, který vznikne při zmnožení vaziva. Pokud odstraníme větší část septa je možné, že pacientce vytvoříme takzvaný prasečí nos, ten působí nepřirozeně a neesteticky a je jistě indikací k reoperaci. Nepřiměřenou resekcí hřbetu nosu vzniká nos ve tvaru skokanského můstku. U přílišného zúžení vnějšího raménka křídlové chrupavky vzniká vpáčení nosního křídla. Všechny tyto tvary se dají elegantně otevřenou metodou zpravit.